Eurolanche

Taková byla sezóna 2016-17

Byla ta sezóna plná největších i nejnižších čísel. Colorado Avalanche obdrželo nejvíce branek z celé ligy - 276. Co se týče ofenzivních statistik, byl na tom tým z Denveru opět nejhůře, když vstřelil pouze 165 branek.

V podstatě se dá říci, že sezóna 2016-17 byla pro Avalanche kompletní a naprostou katastrofou.

Zde leží zbytky kampaně. Kampaň, která začala s příslibem. Kampaň, která však skončila na míle daleko od playoff.

Avs byli odsouzeni již od samého začátku sezóny. Poté, co se jim podařilo prodloužit smlouvy s klíčovými hráči, nezbylo moc prostoru na manévrování na volném trhu. Generální manažer Joe Sakic se tak musel poohlížet po hráčích, které ostatní týmy nechtěly. Joe Colborne a Patrick Wiercioch měli oba status RFA, ale jejich týmy jim nenabídly další smlouvu. Fedor Tyutin byl dokonce vykoupen z kontraktu v Columbusu Blue Jackets.

Není potřeba říkat, že se tyto podpisy nepovedly. Tři výše zmínění hráči nasbírali dohromady 33 kanadských bodů.

Nepovedené příchody však nejsou jediným důvodem, proč byli Avalanche odsouzeni ke špatné sezóně. Během srpna loňského roku náhle ukončil své trenérské angažmá Patrick Roy. Zanechal Avalanche na holičkách. Nějaký čas pak trvalo, než si hráči zvykli na nový systém pod Jaredem Bednarem. Když už si zvykli, bylo pozdě.

Colorado vyhrálo první dva zápasy po dramatické zápletce. Připomínalo to vydařenou sezónu 2013-14. Alespoň si to fanoušci mysleli. Bohužel pak přišlo kruté vystřízlivění. 

Dva měsíce Avalanche balancovali okolo hranice 50% úspěšnosti. To trvalo do zranění Erika Johnsona, který si zlomil nohu 3. prosince. Bez Johnsona v sestavě se Colorado změnilo z průměrného týmu na historicky nejhorší.

7-27-2. To byla bilance Avalanche bez Johnsona. Než se zranil, Colorado mělo bilanci 9-13-1. Nebylo to rozhodně dobré, ale zcela jistě by z toho nevznikl nejhorší tým za poslední éru, pokud by Johnson vydržel zdráv.

Od té chvíle se všechno začalo sypat.

Colorado ztratilo v lednu Semyona Varlamova, který absolvoval operaci kyčle, která mu ukončila předčasně sezónu. 

Nyní, na konci sezóny svítí u Avs bilance 22-56-4. Sezóna byla pro fanoušky nesmírně těžká ke sledování. Hráči dokázali mít dobré záblesky v téměř každém zápase, ale nedokázali udržet tempo a úsílí po celých 60 minut.

Toto všechno má, dle mě, co dočinění s nedostatkem mentální odolnosti. Když hodně prohráváte, je najednou jednodušší prohrávát dál a zároveň těžší vítězit. Také, když tým obdrží branky po zbytečných ztrátách puku (něco, co se Coloradu stávalo velmi často), rázem ztrácejí hráči sebevědomí na puku.

Dalším z důvodů, proč se Coloradu nedařilo, je ztráta indentity. Před pár lety byli Avs přehráni tvrdostí v playoff Minnesotou Wild. Avalanche odpověděli tím, že nabrali větší, robustnější hráče a přidali veterány, kteří už však byli za zenitem.

Vedlejším efektem této přeměny byl fakt, že se tým stal rázem pomalejším. Avalanche se stále snažili hrát hokej založený na rychlosti, avšak ta rychlost už tam jednoduše nebyla. 

Abychom nebyli jen kritičtí, tak Colorado udělalo během sezóny několik změn, které se ukázaly jako pozitivní. Matt Nieto a Mark Barberio přišli z waiver listu. Sven Andrighetto přišel výměnou za Andrease Martinsena. J.T. Compher přišel z farmy. Tyson Jost podepsal vstupní kontrakt a okamžitě vstoupil do NHL.

Všichni zmínění hráči předváděli dobré výkony. Sakic prohlásil, že chce omladit a zrychlit tým. Všechny změny, které se udály během sezóny tento cíl podporují. Tady to máte, malý náznak optimismu pro příští sezónu. Vlastně je zde hodně důvodů, proč být optimističtí, ale to je další příběh na jindy.

Tato sezóna byla tak špatná, že Jarome Iginla nominován na Bill Masterton Trophy. Jedná se o ocenění pro hráče, který spojuje svůj um s příkladnou oddaností a věrností hokeji. Proč byl Iginla nominován? Protože vydržel tři čtvrtiny sezóny v Coloradu.

Jaká je nejlepší věc na letošní sezóně pro Colorado? Že už je konec, samozřejmě. Je to jako nemocný pes, kterého rodina miluje příliš moc na to, aby ho nechala utratit. 

Zdroj: Mile High Sports