Eurolanche

Exkluzivní rozhovor: Sven Andrighetto

Sven Andrighetto byl draftován Montrealem Canadiens ve třetím kole v roce 2013. Po třech sezonách, které strávil předešvím v AHL, ho vedení Canadiens vyměnilo za Andrease Martinsena do Colorado Avalanche. Sven se ukázal v Denveru ve výborném světle, když nasbíral 16 bodů v 19 zápasech. Avs odehráli katastrofální sezónu, ale tento švýcarský mladík si zaslouží pochvalu za své úsílí. Díky povedeným výkonům si Andrighetto vysloužil ochranu před rozšiřovacím draftem Vegas Golden Knights. Následně se dočkal dvouleté smlouvy, která mu vynese dohromady 2,8 miliónů dolarů. 

Sven předtím odehrál 83 zápasů za Montreal a zaznamenal 28 bodů. Než se stal profesionálem, strávil dvě sezóny v QMJHL, kde byl jedním z klíčových hráčů týmu Rouyn-Noranda Huskies a byl jmenován do all-star týmu složeného z nováčků. Andrighetto má na svém kontě také starty za národní tým všech věkových kategorií. Na loňském MS byl jmenován mezi tři nejlepší hráče Švýcarska. Na domácí půdě se v dospělém hokeji představil již v 17 letech, kdy hrál tamní druhou nejvyšší ligu a vyhrál ligový titul.

Proč jsi se rozhodl zůstat v Coloradu? Tým měl velice těžký rok...

Protože vidím velkou příležitost, která se tu naskýtá jak pro mě, tak i pro celou organizaci. Tým prochází přestavbou, omlazuje, zrychluje, což mi sedí. A také jsem si užíval čas, který jsem tu strávil od 1.března. Pro mě osobně bylo od začátku jasné, že bych tu chtěl prodloužit kontrakt, pokud by to bylo možné.


Věříš, že tým může být lepší příští sezónu?

Ano, opravdu věřím. Se všemi těmi změnami, které vedení udělalo, přišli noví hráči, kteří jsou hladoví a motivaní jako já. Jsem si jistý, že jako tým uděláme krok dopředu.

Odehrál jsi za Avalanche zatím pouze 19 utkání. Podařilo se ti za tu krátkou dobu zjistit, proč tým neustále prohrával?

Ani ne, nestrávil jsem v týmu dostatečně dlouhou dobu. Ale čeho jsem si všiml, tak jsme byli schopni hrát a dokonce i přehrávat velké soupeře jakými jsou Chicago, Minnesotu nebo St.Louis, ale nikdy ne po celých 60 minut. Kdykoli jsme vedli a soupeř se dokázal vrátit do hry, tak nás to položilo, bylo to v hlavách, protože se to týmu stalo už mnohokrát předtím. Ale věřím, že se z toho dokážeme poučit.

Kde vidíš sebe v příští sezóně? Máš nějaké osobní cíle?

To je těžké říci. Chci být tím nejlepším hokejistou, jakým dokážu být a pomoci týmu nejlépe jak mohu. Za ten krátký čas jsem si zde vytvořil velmi dobrou chemii s MacKinnonem a Rantanenem. To vám hned všechno usnadní, když máte kolem sebe takové hráče.

Můžeš porovnat Avalanche a Canadiens z tvého osobního pohledu?

Obojí jsou skvělé organizace. Oba týmy mají historii. Montreal je součástí originální šestky a vyhrál mnoho Stanley Cupů. Když jsem tam hrál, bylo to pro mě speciální. Na druhou stranu Colorado bylo na úplném vrcholu v nedávné době. Zkrátka jedná se o klasické organizace, které se prvotřídně starají o své hráče, trenéry a samozřejmě fanoušky.

Strávil jsi tři roky v Montrealu, ale nikdy jsi se nedokázal na trvalo prosadit do prvního týmu. Bylo pro tebe frustrující, když jsi byl opětovně poslán do AHL?

Ano, byl jsem velmi frustrován, ale to by mě nikam nedostalo. Vždy jsem to bral jako extra motivaci, než aby mě to stáhlo na dno. Takže jsem se snažil, abych byl na farmě nejvíc pracující hráč. Chtěl jsem jim ukázat, a hlavně dokázat sám sobě, že nepatřím do nižší soutěže.

Co by jsi poradil mladým Evropanům, kteří mají potíže dostat se z AHL do NHL?

Pracovat tvrdě, být pozitivní a hlavně věřit v sebe. Jedná se o proces  Někomu to zabere dlouhý čas, někomu ne. Učit se, poslouchat a sbírat zkušenosti. Používat všechno ve vlastní prospěch. A také se bavit zatímco směřujete ke svému snu.


V tomto kontextu, uvítal jsi přestup do Colorada?

Byl jsem extrémně šťastný, když jsem zjistil, že jsem byl vyměněn do této organizace. Věděl jsem, jakým směrem se ubírají a věděl jsem, že zde dostanu příležitost. Takže jsem byl natěšený a připraven na šanci.

Nemyslíš, že je těžké pro Evropany začínat kariéru v Montrealu, pravděpodobně nejtradičtějším kanadském týmu?

Je to těžké v kterémkoli týmu v NHL. V Montrealu je jen ten extra tlak z médií a od fanoušků. Hokej je v Quebecu náboženstvím. Je to šílené, ale zbožňoval jsem to.

Jak vzpomínáš na svůj čas v St. John's IceCaps? Slyšel jsem, že je tohle město opravdu rozdílné oproti všem ostatním týmům v AHL. Jak jste cestovali jako tým?

Strávil jsem tam něco okolo dvou měsíců v obou dvou letech. Je to ostrov, není tam moc co dělat, takže o to víc aktivit děláte se svými spoluhráči. Měli jsme tam skvělý tým a partu. Byla to zábava. Cestovali jsme letadlem do Toronta nebo Bostonu a odtamtud jsme jeli autobusem. Vždy jsme byli dva týdny doma a dva týdny na cestě, což dělalo tripy opravdu dlouhými.

Myslíš, že je lepší pro mladé Evropany, aby se rozvíjeli v evropských ligách nebo aby zvolili stejnou cestu jako ty a šli do CHL?

Neexistuje žádná správná a špatná cesta do NHL. Hráči volí různé způsoby, jak se dostat do NHL. Když jsem dostal příležitost hrát v QMJHL, vůbec jsem neváhal, vždy jsem chtěl hrát v Severní Americe. A také jsem cítil, že to bude lepší pro můj rozvoj a také si lépe zvyknu na tamní prostředí, menší kluziště, jazyk.

Zpátky k Avs. Proč myslíš, že jsi měl tak úspěšný závěr sezóny, když zbytek týmu nehrál vůbec podle představ? Nazval by jsi to tvým zatím nejlepším obdobím v NHL?

Měl jsem skvělé spoluhráče, díky nim jsem se cítil vítán hned od začátku, přestože zažívali velmi špatnou situaci. Kouč mi dal skvělou příležitost, abych ukázal, co ve mě je. Dostal jsem na ledě dost prostoru, hrál jsem v top6 i v přesilovkách. Když cítíte důvěru od trenérů a vašich spoluhráčů, váš výkon roste. Takže ano, měl jsem opravdu povedený závěr sezóny, ale to je pouze začátek.


Jak hodláš strávit letošní léto? Bude to nějakým způsobem jiné než v minulosti?

Budu téměř po celou dobu doma v Curychu. A ne, nebudou u mě žádné větší změny oproti minulé letní přestávce, kdy jsem změnil letní přípravu. Je to super s mým novým letním trenérem. Tenhle rok přidám do tréninku nějaké bojové umění (box, kickbox). To by tak bylo vše. Cvičím 9x týdně, abych byl v co nejlepší formě, když začne tréninkový kemp.

Jaká je tvoje oblíbená vzpomínka z tvé mezinárodní kariéry?

Nejraději vzpomínám na moje první a zatím jediné MS, které proběhlo v roce 2016 v Rusku. Přestože jsme nedopadli dobře jako celek, prožil jsem skvělý turnaj a byl jsem pyšný a šťastný, že jsem mohl reprezentovat svou zemi. Bohužel letos jsem si na MS nezahrál z důvodu zranění.

Autor originálního rozhovoru: David Púchovský
Zdroj fotografií: NHL.com, MileHighHockey.com