Eurolanche

Dater: Čas se krátí

Hráčům, ternérům a vedení Avs můžeme letos naposledy přiznat morální vítězství, výmluvu typu: „Dali jsme do toho vše, ale...“. Ale vážně, letos je přinejmenším sporné, zda si tu výmluvu zaslouží. Měli velmi slušnou šanci na play-off ke konci sezóny a nechali si ji proklouznout mezi prsty. Vše co museli udělat bylo porazit nejhorší tým v lize, Columbus, doma. Jenže Avs s nimi během posledních 20 zápasů dvakrát prohráli, včetně čtvrtečního fiaska 5-2 na domácím ledě.

Opět slyšíme tradiční kecy ve stylu: „Bojovali jsme, snažili jsme se, skoro jsme je měli“, které slýcháváme už několik let. V posledních třech letech slyšíme neustálé racionalizování neúspěchů (máme moc zranění, máme smůlu, brankář soupeře proti nám podal životní výkon atd.).

Letos se Avs několik věcí opravdu povedlo. Získali velkého kandidáta na nováčka roku Gabriela Landeskoga. Ryan O’Reilly zažil průlomovou sezónu. Semyon Varlamov ukázal, co v něm je. Ale nakonec se do play-off nedostali – zase. Nepovedlo se jim to druhý rok v řadě (což je poprvé v týmové historii).

A i přesto, Joe Sacco ZŮSTANE i nadále u týmu. Zaslouží si to? Můžete argumentovat na obě strany, a pokaždé dost přesvědčivě. Ale stejně tím nic nezměníte. Sacco se vrací.

Ale stejně jako mnoho hráčů a pravděpodobně i managerů, má svou pozici nejistou. Příští rok už nikdo nebude brát na jakékoliv výmluvy na stáří/zranění/peníze/smůlu zřetel. Na tyhle věci se můžete vymlouvat jen určitou dobu a ta doba končí letošní sezónou. Pokud se do playoff nedostanou ani příští rok, se stejným jádrem týmu, pak bude načase přiznat si, že na to nemají a bude třeba začít od začátku a jinak.

Avs mají obrovský potenciál v mladých hráčích a příští rok jej musí využít. A všichni víme, že je zde dostatek prostoru na utrácení. Platový strop je daleko, finanční základna je rozsáhlá, tudíž by neměl být problém nakoupit kvalitní hráče.

Ale nejsem si úplně jistý jaký má vedení týmu plán. Snažil jsem se o tom vyvolat diskuzi s Joshem Kroenkem, ale nedočkal jsem se odpovědi.

Letos jsem hodně nadával na domácí prohry Avs a stále si myslím, že je něco špatně na jejich hře v Pepsi Center, hlavně v zápsech kdy o něco jde. Poslední zápas s Columbusem toho budiž důkazem.

Někteří lidé si myslí, že moje důvody, proč se Avs doma nedaří, jsou bizarní, ale já si stejně myslím, že Avs ovlivňují i věci jako:

-          Unavená atmosféra na zápasech způsobená příšernou hudbou, strašným osvětlením, hodně slabým přestávkovým programem a skoro až urážejícím technickým zázemím Pepsi Center v čele s výsledkovou tabulí z roku 1999.

-          Avs můžou strkat hlavu do písku jak se jim zachce a jejich lokajové mohou předstírat, jako že o nic nejde, ale faktem je, že mají VELKÝ problém s místními fanoušky a neschopností dostat je na zápasy a zabavit je tam. Špatná návštěvnost nemusí být pouze příznakem slabých výsledků týmu.

-          Problém s uspokojením pokaždé, když Avs vyhrají jeden nebo dva zápasy. Těžko se to popisuje, ale všímám si toho stále častěji. Tendence týmu, snadno se spokojit se svými výkony, když jdou nahoru. „Pro člověka spokojeného není naděje.“ Stojí každý den v editoriálu Denver Post, citát zakladatele novin, Fredericka G. Bonfilse. Já na tyhle citáty moc nejsem, ale zrovna tenhle se mi celkem líbí a Avs jej až příliš zneuctili. Je na Saccovi a zbytku vedení, aby konečně začali myslet v duchu: „Nelíbí se nám to, protože jsme ještě pořádně nic nevyhráli.“, a opravdu tomu věřili. Až příliš často vidím hráče Avs tohle říkat, ale prostě jim nevěřím. A jde na nich vidět, že tomu nevěří ani oni sami. A letos se to stalo zase. Po několika úspěších se sebou začali být příliš spokojeni a doplatili na to. Ta prohra s Columbusem (né ta poslední, ale ta 2-0 1. Března s týmem, který byl nejen poslední v lize, ale ještě k tomu v totálním rozkladu) byla zářným příkladem. Meme sebeuspokojení je součástí i jejich problému s domácími zápasy. Není to jen tou strašnou hudbou, ale i tím přístupem „To bude dávačka, hrajem doma.“, který tomuto týmu působí jen potíže.

Přiznejme si to: Ten poslední zápas s Columbusem byl zcela tragický způsob, jakým si zazdít boj o play-off. Bylo by snadné obdivovat tenhle „mladý, málo placený“ tým, kdyby vybojovali své poslední dva zápasy v sezóně a přinutili tak ostatní týmy, k vítězstvím, aby nevypadli. Ale realita je taková, že dostali na prdel od COLUMBUSU na domácím ledě v zápase, který teoreticky ještě stále měl obrovskou váhu v boji o play-off. Je to neúspěch ať už se na to díváte jakkoliv.

No nic, tak si ještě jednou poslechněme ty trapné výmluvy a vyhlížejme příští sezónu s nadějí. Ovšem hodiny tikají...

Zdroj: denverpost.com (napsané v první osobě Adriana Datera)