Pozitiva na strašlivé sezoně? Ale ano
Colorado Avalanche prožilo jednu z nejhorších (a statisticky úplně nejhorší) sezon po přestěhování z Quebecu v roce 1995. V celkovém zhodnocení sezony by bylo možná až
příliš snadné házet na hráče špínu a nacházet samá negativa. Proto zkusím svůj
pohled na uplynulý ročník pojmout poněkud netradičně a všímat si spíše kladných
věcí a faktů.
Průběh sezony
Kvalitní
start
„Laviny“ hned v úvodním utkání naznačili, že by se i
letošní ročník mohli pasovat na aspiranta postupu do play-off. V prodloužení si
totiž poradili s úřadujícími šampiony z Chicaga. Úvodních dvacet utkání se pak
odehrálo pro Avs ve velmi slušném tempu a pozitivní bilancí (12-7-1).
První
krize
Na přelomu listopadu a prosince se však stroj Avalanche
poprvé zadrhl. Ze sedmi utkání vyhrálo Colorado jediný. Navíc celek z Denveru
podlehl čtyřikrát v řadě (tou dobou) relativně hratelným soupeřům - Atlantě,
Carolině, Tampě a Floridě.
Druhý
dech
Colorado je ale týmem bojovníků, což ukázali hned po
nepovedeném tripu. I přes nesčetná zranění se družina Joe Sacca semkla a předvedla šesti zápasovou šňůru výher. Až do
All-Star game se celek „Lavin“ držel velmi statečně a stále okupoval příčky
zaručující postup do play-off.
Konec
snů
A pak to přišlo. Každý nejspíš ví, jak se denverskému celku (ne)dařilo po
víkendu Hvězd. Za téměř dva a půl měsíce vyhrálo Colorado jen pět duelů, z toho
pouze zápas v St. Louis skončil v základní hrací době (4:3). Dále si poradil
tým jen dvakrát s Edmontonem (po prodloužení a na nájezdy), s Columbusem a
Phoenixem (obě utkání na nájezdy).
Co
se tedy stalo?
Jednoduše řečeno, Avs doplatili na několik elementů, které se v úvodu ročníku
dařilo eliminovat. Od začátku roku totiž Colorado zdobila především jedna věc -
útočná činnost. Spousta hráčů měla sezonu rozjetou velmi slibně a mnoho z nich
mělo podle původních prognóz překonat sví osobní bodová maxima. Jenže tato
útočná síla se od zranění Chrise
Stewarta již nikdy nevrátila do "starých kolejí". Zlomená ruka
energického forvarda dává ihned vzpomenout na další fakt, který stál za koncem
snu „Lavin“, a sice zranění.
Vypadá to jako kletba, ale i letos si
zdravotní trable doslova vychutnala tým Avalanche. Žádný z hráčů neodehrál
plnou dávku dvaaosmdesáti střetnutí, nejblíže této metě byli Matt Duchene a Daniel Winnik, kteří zaokrouhlili své starty shodně na 80. Marodka
Avs od začátku ročníku nabývala na rozměrech. Největší ranou bylo, že se na ní
celou sezonu vyskytoval Peter Mueller,
který byl důvodem, proč mohlo být Colorado letos silnějším celkem. Další trable
na sebe nenechali dlouho čekat a vedle Muellera se vystřídali prakticky všichni
spoluhráči. Nejdéle absentovali zadáci Kyle
Quincey, Kyle Cumiskey, Adam Foote, či útočníci Tomáš Fleischmann, T.J. Galiardi a právě Stewart.
Další důvodem k rozklíčování odpovědi o pádu
do hlubin se skrývá v defenzivě. Obranné páry jen zřídkakdy nastupovaly spolu a
na souhře a výkonech to bylo znát. Navíc jak Peter Budaj, tak Craig
Anderson nepředváděli stabilní výkony. Nic se nezměnilo ani po přestupu Briana Elliotta. Přestupem Andersona se
navíc dostáváme k dalšímu citlivému tématu - výměny. Před přestupním obdobím
totiž klub opustili Kevin Shattenkirk
a Chris Stewart, kteří si to
namířili do St. Louis. Opačným směrem putoval Erik Johnson a Jay McClement.
Shattenkirk je vycházející hvězdou obrany a energický Stewart je jedním z
nejlepších powerforwardů v lize. Oba měli být tvářemi budoucího Colorada. Jenže
management jim dal sbohem. Protihodnotu tvoří "alespoň" Erik Johnson,
který by měl zadní šiky „Lavin“ vyztužit, a jak ukázal, oprávněně se do něj
vkládaly naděje. Jay McClement byl v tomto trejdu pouze "přidaným
zbožím".
Gólmanskou výměnu mezi Coloradem a Ottawou
zde ani podrobněji rozebírat nebudeme. Kdo na trejdů vydělal, je jasné, nakonec
se ovšem ukázalo, že za všechno může spíše přístup Craiga Andersona, který si
stěžoval na více věcí a pro fanoušky Colorada se momentálně stal trnem v oku.
Navíc v novém působišti se prezentoval výkony, které u něj pamatujeme z loňské
sezony, proto se nevraživost tábora fanoušků „Lavin“ vůči americkému brankáři
ještě prohloubila.
Hodnocení
hráčů Lavin
Hráči by si spíše zasloužili dvojité hodnocení, a sice z první poloviny sezony
a z té druhé. Obě hodnocení by byli diametrálně jiná. Přesto musíme hodnotit za
celý ročník, proto si někteří hokejisté svá čísla "pohoršili".
Matt DUCHENE (9/10), Milan HEJDUK (8/10),
Paul STASTNY (6/10), John-Michael LILES (8/10), David JONES (6/10), Daniel
WINNIK (6/10), Ryan O´REILLY (5/10), Ryan O´BYRNE (7/10), Kevin PORTER (5/10),
Ryan WILSON (5/10), Adam FOOTE (6/10), Philippe DUPUIS (5/10), Brandon YIP
(3/10), Cody McLEOD (4/10), David KOČÍ (4/10), Peter BUDAJ (3/10), Matt HUNWICK
(3/10).
Co
dál?
Colorado se nyní může soustředit na další sezónu. „Laviny“ se nejspíše opět
ocitnou v roli "outsidera". Dle mého názoru ale budou
konkurenceschopným týmem, který se bude rvát o účast v elitní osmičce. Když se
k tomu připojí fakt, že Laviny budou letos draftovat z druhého a jedenáctého
místa, měli by do Denveru přivítat další dva kvalitní hokejisty. Navíc příchodem
Briana Elliotta se situace v brankovišti nijak nezlepšila, nabídne Colorado na
letním trhu s hráči smlouvu zvučnému jménu? Co takový Tomáš Vokoun? Nebo zkusit dát druhou šanci Jevgeniji Nabokovovi? Upřímně, jen těžko bude jeden ze zmíněné
dvojice horší než současní gólmani Avs.
Na závěr se ještě sluší vzpomenout dvě
legendy Colorada, které letos ukončili svou profesionální kariéru hráče NHL. Po
dvouzápasovém návratu se rozhodl s hokejem skončit Peter Forsberg. Na konci sezony se navíc rozhodl ukončit kariéru i
bojovník Adam Foote. Jeho rozloučení
s Pepsi Center však bylo velmi dojemné a příjemnou tečkou jinak zpackané
sezony.
Na
závěr několik pozitiv
Zakončit článek pesimisticky by žádnému týmu NHL nepříslušelo. Proto se
podíváme na pár bodů, vzhledem ke kterým by se mohli fanoušci Lavin těšit na
ročník nadcházející.
·
Peter
Mueller - šikovný forvard promarodil prakticky celý
ročník a fanouškům Avs nezbývá než doufat, že v tom dalším bude připraven. Jeho
ofenzivní schopnosti by týmu jistě pomohli
·
Tomáš
Fleischmann - český útočník po přestupu z Washingtonu
ožil nevídaným stylem. Za Colorado se mu nebývale dařilo do chvíle, než přišla
nepříjemná zpráva o jeho nemoci. Fanouškům nezbývá než doufat, že se
Fleischmann bude moci k hokeji vrátit (a v dresu „Lavin“).
·
Erik
Johnson - hlavní postava pravděpodobně největšího
trejdu sezóny. Na Johnsona bude upřena velká podobnost, americký zadák by si
ale s talkem mohl poradit. V novém působišti se představil v kvalitním světle,
přestože se týmu vůbec nedařilo
·
Kyle
Quincey - Důležitá složka obrany, letošní sezonu
bohužel z větší části vynechal (otřes mozku a operace ramene). Do nového
ročníku by měl být připraven a defenziva Lavin by s ním měla být stabilnější
·
O´Reilly
- Duchene - oba mladíci si prošli druhou sezonou v NHL
a oba v ročníku nezklamali. Duchene se stal tahounem útoku, O´Reilly si počínal
stabilně, na konci ročníku navíc nečekaně ožil. V dalším působení v týmu by se
opět měli posunout v týmové hierarchii o patro výše
·
Milan
Hejduk - ještě jeden rok pro Hejduka? Po boku
kvalitních spoluhráčů se od starého mazáka můžeme klidně opět dočkat mety 20
branek nebo 50-60 bodů.
·
Joey
Hishon - loni vybraný talent dostane v kempu Lavin
další šanci a není vyloučené, že se na začátku ročníku objeví v prvním týmu.
Kvality na to jistě má.
·
Nová
(talentovaná) tvář - po nepovedené sezoně přichází pozitivní
zpráva - Avalanche budou na draftu vybírat z druhého místa. První budou volit
činovníci Edmontonu a je velmi reálné, že Oilers sáhnou po prospektu do obrany,
zadáku Larssonovi. V souvislosti s "pickem" Colorada se nejvíce
hovoří o švédském útočníkovi Gabrielu
Landeskogovi. Uvidíme, jak se nakonec situace vyvine.
Matej Klucho, Czech Republic, eurolanche@eurolanche.com
12/06/2011 - 21:23
