Eurolanche

Ryzí bitkaři v NHL pomalu vymírají

Pomalu se sčítají dny hráčům, kteří mají v popisu práce pouze rvačky. Mnoho týmů v lize již nemá na soupisce čistokrevného rváče, nebo chcete-li hokejistu s anglickým pojmenováním "enforcers", což můžeme ve volném překladu použít jako šerif nebo ochránce hvězd. Jednalo se o "post" které měly všechny celky v NHL hojně obsazeny od sedmdesátých let minulého století až do doby nedávno minulé. Jenže v posledních letech podobných brousků ubylo.

Stačí se podívat na letošní sezonu v podání Colorada Avalanche. Do letošní sezony vstoupili Laviny bez bitkaře z tzv. těžké váhy. Jedná se o logický krok. Hra se zrychluje a mít dva ochránce ve čtvrtém útoku, kteří se sice umí postarat o pořádek na ledě, ale hokejově toho zase tolik nevymyslí, se zkrátka nevyplatí. Tito čistokrevní bitkaři se do sestavy dostávají převážně při zranění několika spoluhráčů a v utkáních navíc plní podřadnou roli.

"V těchto dnech musíte být schopni hrát s pukem," řekl na toto téma Joe Sacco, trenér Avalanche. "Mnoho týmů se letos spoléhá na čtvrtou řadu, která hraje hokej a dává týmu spolehlivost. Ve výsledku pak můžeme sledovat hru ve vyšším tempu," vyzdvihuje pozitiva aktuálního trendu lodivod Avs. Na druhou stranu se kouč týmu zamýšlí i nad opačným pohledem, na kterém taktéž shledává klady.

"Samozřejmě je dobré mít v týmu takového hráče, který se umí poprat. Zároveň ale také musí umět hrát hokej. Myslím si, že je zde pořád místo pro rvačky, ale určitě v menší míře, než tomu bývalo dříve." Za pravdu dává Saccovi statistika po 357 zápasech soutěže. Během nich bylo totiž v průměru 0,9 pětiminutových vyloučení za bitku na zápas, což je číslo o 25% nižší než v minulé sezoně za stejné časové období.

Brent Severyn, který plnil roli ryzího bitkaře v týmu Avalanche během ročníku 1996/1997, médiím sdělil, že bitkaři chtějí být vnímáni jako hráči, kteří umí hrát i s pukem. Ale sám přiznává, že v době minulé byli populární pouze a jen čistokrevní rváči. "Byli tu pro jediný důvod - pohlídat bezpečí hvězd týmu. Jakýmkoli způsobem," řekl Severyn na úkor bitkařů v dřívějších dobách.

Tento článek by se pro tým Colorada dal asi nejlépe použít na osobu Codyho McLeoda. Ten si vytvořil pověst výše zmíněného hráče, který hlídá zdraví vlastních spoluhráčů a zároveň se snaží i ve hře s hokejkou. V letošní sezoně ovšem tento hráč, který se neostýchá žádného pěstního souboje, zaznamenal jen čtyři rvačky. V loňské sezoně se McLeod popral celkem osmnáctkrát. Podle samotného hokejisty těžké váhy pomalu vyklízejí pole.

McLeodova slova (bohužel pro něj) potvrzují i fakta kolem jeho osoby. Po devatenácti odehraných utkáních se poprvé nepodíval do sestavy a jeho absence se nakonec vyšplhala na tři utkání. Poté se dvakrát v sestavě objevil, následně ale (až do dnešního dne) čtyřikrát nehrál. Jako útočníkovi mu jistě nepomůže systém Avs, kteří nastupují do utkání s jedenácti forvardy a sedmi obránci. Jeho dnešní start v Calgary je tak opět ve hvězdách.

Názor Eurolanche: Zde se bude jednat o čistě subjektivní názor autora článku. Bitky mi v NHL rozhodně nevadí, spíše naopak. Po přečtení několika článků a knih jsem pronikl mnohem více do hloubky tohoto tématu. Proto na rvačky nahlížím z jiného pohledu a jako takové je víceméně schvaluji. Férová domluvená rvačka je rozhodně věc, která nijak nezhorší kvalitu zážitku z hokejového zápasu. V "poblázněné" Americe spíše naopak. Bitka je jedním z momentů, kdy prakticky všichni fanoušci v hale "dávají pozor".

Zdroj: Denver Post