Viac článkov v slovenčine a češtine

Rozhovor se Stefanem Elliotem

Rozhovor se Stefanem ElliotemNováček, obránce Stefan Elliot je stále vedle z toho, že se dostal do sestavy Avalanche.

Pro obránce Elliota to byla zběsilá jízda. Od chvíle kdy dobíhal letadlo do Denveru až po svou první trefu v NHL (která byla navíc vítězná), první čtyři dny v Mile High City (jak se také pro svou nadmořskou výšku Denveru přezdívá) si užil naplno. Po tréninku si udělal chvíli čas na rozhovor s ColoradoAvalanche.com a o této zkušenosti se rozpovídal.

Popiš své poslední čtyři dny od doby, kdy jsi byl povolán z Lake Erie.

Bylo to neskutečné.  Už jenom to, přijít tady a zapojit se tréninků a zápasů, bylo úžasné. Vážně nádherné čtyři dny.

Snil jsi někdy o tom, že dáš svůj první gól v NHL rovnou v prvním zápase? Bylo to přesně takové, jaké sis to představoval?

Vážně jsem to vůbec nečekal. Ale jak se říká, když budeš střílet na bránu, ono to přijde. A myslím, že to přišlo dříve, než jsem očekával, navíc význam toho gólu pro celý tým byl obrovský, což z toho udělalo ještě větší zážitek. Po tom gólu jsem byl plný adrenalinu jako nikdy předtím.  



Jak tě tvé zkušenosti z Lake Erie připravily na NHL? 

Má zkušenost z AHL mě naučila, že člověk musí myslet dopředu a předvídat co se stane, aby mohl být ve správný moment na správném místě a reagovat tak na okolnosti rychleji a lépe, než soupeř. Když jsem loni přišel do Lake Erie, všichni byli o dost starší, člověk tam hraje proti vyspělým hokejistům a rozhodně to byla dobrá průprava na NHL.

Hrál jsi jak v části před sezónou, tak i v regulérní sezóně, jaký je mezi těmito fázemi největší rozdíl? 

V předsezóní části hraje člověk často proti týmům s mnoha nováčky a hráči, kteří jsou v campu teprve na zkoušku a místo v týmu nemají jisté, tudíž je tam více prostoru na to, aby se člověk dostal do tempa. V porovnání s tím, když jsem nastoupil nyní, je člověk vhozen přímo do rozjetého vlaku a musí být připraven naplno se zapojit do hry od začátku.

Měl jsi nějaký „Welcome to the NHL“ moment? 

Asi ten první gól nebo prostě už jen to, jak jsem spěchal na letadlo do Denveru – to bylo samo o sobě dost nečekané a hektické.

Pomohl ti nějaký ze spoluhráčů přizpůsobit se profesionální hře a životnímu stylu od chvíle, kdy jsi přišel do Denveru? 

Všichni zdejší kluci se ke mě od začátku chovají skvěle, podporují mě a pomáhají mi jak nejlépe mohou.

Co je pro tebe v NHL největší nezvyk oproti juniorské úrovni?

Je to celkem velká změna životního stylu. V Saskatoonu jsem měl rodinu, která mi vařila a se vším pomáhala. Jediné co jsem měl na starosti bylo dostavit se na led. Tady se o sebe musím starat sám. Jíst správné jídlo, dělat věci dobré pro mé tělo atp.

Vaříš si teď, když se o sebe staráš sám?

Chvíli, když jsem byl v Lake Erie, jsem si vařil, ale teď si tady nevařím, protože byldím v hotelu a tam nevidí moc rádi, když si na pokoji pečete krocana.

Vidím, že si necháváš narůst knír. Oholíš si jej prvního prosince?

Těžko říct. Lidé k tomu pořád mají nějaké prupovídky. Někteří mi říkají, že si ho mám nechat, druzí že se ho mám zbavit. Někteří dokonce tvrdí, že mi fakt sluší, ale tím si nejsem moc jistý. Spíš to vidím tak, že ho prvního prosince oholím.

Jaké máš koníčky? Co děláš, když se chceš odreagovat od hokeje?

Je mi dvacet, takže si rád zahraju videohry s kámošema. Mám tu XBOX, takže v poslední době dost sedím u nového dílu Call of Duty.   

Kolik SMS, tweetů a hovorů jsi obdržel poté, co jsi dal svůj první gól?

Mnohem víc, než jsem čekal. Ta noc po zápase byla fakt šílená. Víceméně jsem byl celou noc přilepený k telefonu. Bylo fakt super vědět, že mám kolem sebe tolik lidí, kteří mě podporují. Rozhodně to byl parádní pocit.

Zdroj: Avalanche.nhl.com


Filip Hastik, Czech Republic, eurolanche@eurolanche.com
30/12/2011 - 17:00