Eurolanche

Josh Kroenke bere přestavbu Avs vážně

Josh Kroenke, jež vstoupil do druhého ročníku jakožto ředitel klubu, tyto stížnosti slyší a nenechávají ho chladným: „Upřímně, opravdu mě štve, když lidé říkají, že se o hokej nestaráme.“ Zatímco se Avs krčí na dně ligové tabulky udávající množství peněz vynaložené na platy hráčů, Kroenke přiznává, že jeho tým udělal několik chyb. Během rozhovoru Kroenke také podrobně popsal, jak velké zdravotní problémy ovlivnily prezidenta klubu Pierra Lacroix, což mělo negativní dopad také na samotné dění na ledě.

Všichni tedy chtějí vědět: Je návrat Colorada mezi týmy, které budou vážnými kandidáty na zisk Stanley Cupu, nejvyšší prioritou? Má výkonný tým složený z GM Grega Shermana, bývalé hvězdy Joe Sakica a prezidenta Lacroix na takto obtížný úkol? „Nechci to říct tak otevřeně, aby to fanoušky neurazilo. Ale během prvních let, kdy hráli Avalanche ve městě, byli velmi zhýčkaní. Vyhráli jsme dva Stanley Cupy během prvních pěti nebo šesti let, kdy jsme byli tady v Denveru. Poté nám skončilo několik hvězd a přešli jsme pod nový systém podnikání v lize. Mohlo vedení v rámci tohoto přechodu udělat lepší práci? Myslím, že je spravedlivé si tohle říci.“

Výluka, která zhatila celou sezonu 2004/05, se stala také jakýmsi milníkem, který ukončil období, ve kterém bylo Colorado považováno za elitní tým. V týmu už nebyli hráči jako Ray Bourqe, Patrick Roy, Peter Forsberg a dříve dosti nafouklý rozpočet se musel přizpůsobit platovému stropu. V uplynulých šesti letech měl však tým několikrát problém byť jen s postupem do vyřazovací části. Kroenke uznal, že klub se nestihl na nové podmínky adaptovat. „Myslím, že jsme zkoušeli použít jednu ze starších filozofií v kompletně odlišném systému,“ dodal.

Lacroix byl jistou dobu považován za jednoho z nejchytřejších sportovních vedoucích pracovníků ve státě, pokud ne rovnou v celém profesionálním sportu. Bez něj by Avs v roce 1996 a 2001 nemohli Stanley Cup pozdvihnout. Před třemi lety byl Lacroix uveden do Coloradské sportovní síně slávy. S každou uplynulou sezonou se však zdálo, že Lacroixova moc a vliv pomalu upadají. Po jednom vítězném utkání letos na podzim jsme se v útrobách stadionu potkali, Lacroix se choval zcela typicky, kurážně. Při nastupování do výtahu se však opíral o kovové chodítko. „Pierre si během minulých tří let prožil opravdové peklo. Prodělal dvě operace kolene, při kterých mu byl vyměněn kolenní kloub. Do kolena se mu však stále dostávala krev, dokonce i po opravném zákroku,“ vysvětluje Kroenke, který si Lacroix váží jako svého mentora. „I doktor nakonec řekl: ‚Musím uznat, že absolutně netuším, co se tady děje.‘ “ Podle Kroenkeho bylo nakonec jako příčina komplikací označeno pojidlo použité v umělém kloubu, které bylo Lacroixovým tělem odmítnuto. Čas, který byl potřebný k vyřešení tohoto nevysvětlitelného problému způsobem, který by umožnil vyhnout se amputaci, se neúprosně zkracoval. „Pokud by se to po poslední operaci, kterou prodělal letos v červenci, nezlepšilo, doktoři byli připraveni mu amputovat část nohy pod kolenem. Tak špatné to bylo.“

Svátečním přáním je, aby Lacroix učinil konečně silný postup na cestě k zotavení. To by byl pro Avs dárek. „Pierre se angažuje znovu a agresivněji, než jsem viděl v posledních letech,“ myslí si Kroenke. Lacroixova role je odhalovat Shermanovi a Sakicovi tajemství budování dominantního týmu.

 I přes značnou kritiku některých kroků vedení Kroenke zdůrazňuje, že plně důvěřuje schopnostem svých lidí a, co se týče směrování klubu, je optimistický. „Nikdy jsem nehrál hokej. Nevyrůstal jsem okolo této hry,“ přiznává Kroenke, který hrál basketbal za Univerzitu v Missouri, kde dostával i stipendium. „Takže jsem musel vložit určitou důvěru do lidí, kteří mají na starost hokejová rozhodnutí. Myslím, že jsou celkem spokojeni s mladým týmem, který tady máme. Budou nám chtít v mezidobí, než tito hráči vyspějí, dát do zubů? Možná ano.“ Reklamy nabízející vstupenky na Avs obsahují Semyona Varlamova, Gabriela Landeskoga a Matta Duchena. Jejich průměrný věk? Na jejich dortech byste napočítali méně než 21 svíček.

Když Avs dohrají utkání, zaměstnanci arény začnou okamžitě překrývat hokejové kluziště basketbalovou palubovkou. Je to nevyhnutelně symbolické, ale také nezpochybnitelné. Mimochodem, Nuggets mají větší rozpočet než Avalanche. Zarytí fandové se nebojí dávat najevo svou lásku ke sportu, který milují. V zoufalství se pak občas platící fanoušci ptají, zda Stan a Josh Kroenkeovi jsou společností otec-syn, která se více zajímá o poměr vítězství-porážky Nugetts, výměnu nespokojeného Carmela Antonyho nebo podepsání nového tučného kontraktu na 67 milionů $ s Nenem.

V úterý pracoval Kroenke v Pepsi Center až do večera a dával dohromady poslední detaily basketbalové dohody, která dominovala místním novinovým titulkům. Zápas Avs proti San Jose běžel v televizi ve vedlejší místnosti. „Ten večer byl jak na horské dráze,“ řekl Kroenke. Sekundy po tom, co Nene souhlasil s již zmíněným kontraktem, obdrželi těsně před koncem třetí třetiny Avs vyrovnávací gól a zápas tak musel jít do prodloužení. Televizní přenos měl dvacetisekundové zpoždění oproti živé akci. „Takže když jsme vstřelili gól, slyšel jsem diváky skrz stěny dříve, než jsem jej viděl v televizi.“ Když pak Landeskog rozhodl vítězným gólem v nájezdech, veselý pocit doslova mladým ředitelem Avs třásl. „Věděl jsem, že jsme vyhráli dříve, než jsme vyhráli,“ povídal Kroenke s úsměvem ve tváři. „Víte, co tím myslím?“ Měl na mysli byznys a byznys je o vítězení. Vítězení je jeho cílem pro Avs. „Zabere to nějaký čas. To je ta těžká část,“ řekl Kroenke, „protože každý chce vítězit hned. Rozumím tomu. Jsem jedním z nejsoutěživějších lidí, které kdy potkáte.“

Zdroj: Denver Post