Kdo chybí současným Avs?

Je to asi nejjednodušší otázka. Ale najít na ni odpověď je pravděpodobně stejně těžké jako prohazovat příjezdovou cestu v zimních měsících v silné chumelenici. Tento dotaz míří především na Grega Shermana. Stejně jako on řeší podobný rébus před každou sezonou i během ní on a jeho 29 kolegů se svými poradci v celé NHL. Týmy zbrojí na play-off jak nejlépe dovedou a nejinak je tomu i v případě Colorada Avalanche.
I když každý
fanoušek NHL ví, v jaké fázi přestavby tým z Denveru je, jistě si přeje úspěchy
svého týmu. Nehledě na to, že Laviny jsou nejmladším celkem v soutěži, nikdo
nechce vidět svůj oblíbený tým prohrávat. A impuls fanouškům Avs přišel hned v
úvodu sezony. Colorado vstoupilo do ročníku jako uragán a poráželo jednoho
soupeře za druhým. Pětizápasový vítězný trip a jako bonus vítězství na ledě
Chicaga, které je považováno (a bylo i v úvodu sezony) za jednoho z adeptů na
velký úspěch.
To byly
pochopitelně důvody, proč si fanouškovská základna celku z Denveru linkovala
letošní sezonu velmi optimisticky a už si pomalu vybírala soupeře na vyřazovací
boje. Jenže realita je poměrně jiná a mnozí nejspíše v návalu úspěchů
pozapomněli, "komu vlastně fandí". Stále šlo o "kluky" s
minimem zkušeností s touto ligou, kterou mohl usměrnit tak maximálně Milan Hejduk a Jean-Sebastien Giguere. Co tedy v listopadu následovalo?
Vystřízlivění. Colorado
možná ukázalo svou pravou letošní tvář. Týmu se nedařilo vítězit, i když výkony
v zápasech rozhodně nebyly hodné zatracování. Bohužel ale, co se (ve sportu)
počítá, jsou body. Následoval pád téměř až na samé dno Západní konference,
nebudeme-li počítat "odpadlíky" z Columbusu a Anaheimu. Sen o
play-off se každým hracím dnem vzdaloval a skupinka fanoušků z Eurolanche se
právě tou dobou chystala na čtvrtý výlet do Denveru.
Těšila se přitom
na zážitky ze zápasů, bohužel už se nedalo hovořit o silném očekáváním velkých
výher. Jak to ale celé dopadlo? Šest výher v sedmi zápasech! Colorado jakoby
chtělo naznačit, že je zpátky. Úspěšný konec roku přetavil družina Joe Sacca i v povedený vstup do nového
kalendářního roku a výsledkem je mužstvo v těsném kontaktu s osmou postupovou
pozicí. Poslední tři velmi důležitá utkání ale opět přinesly porážky a donutili
nás se ptát: Kdo chybí k poslednímu krůčku?
Jak je to možné,
že tým chvíli vítězí a poté v klíčovém období podlehne? Co chybí Lavinám jako
pověstní poslední dílek skládačky? Odpověď nakonec nemusí být tak složitá, jak
se na první pohled zdá. Z výsledků je jasně patrné, že Avs mají dostatečně
silný tým na to, aby poráželi o mnoho silnější soupeře. Zároveň lze ale také vypozorovat,
že v důležitých okamžicích hráči selžou. Co tedy trápí současný tým je patrné
na první pohled - nevyrovnanost.
A to je něco, s
čím nemůžete bojovat talentem. S tím musíte bojovat zkušenostmi. A těch je pod
Skalistými horami, jak jsme již v úvodu článku naznačili, minimum. Colorado
tedy k úspěchu nepotřebuje žádného padesátigólového střelce. Možná by dokonale
posloužil zkušený hráč, nebo dokonce veterán, který by si odehrál svých deset
minut za utkání někde ve třetí lajně. Nač čistokrevného střelce, když v prvních
dvou útocích jsou hráči s potenciálem dvaceti a více branek?
Na závěr článku
nabízíme krátké srovnání, které pouze potvrzuje tyto domněnky. Tým Colorada a
tým St. Louis. Oba celky jsou velmi mladé, oba navíc procházejí přestavbou,
která se pomalu chýlí ke konci. Bluesmani ale aktuálně bojují o vedoucí příčku
v (super)těžké Centrální divizi a současně o čelo celé Západní konference. Avs
mají svých problémů se samotným bojem o osmý flek dost a dost. Jak je to tedy
možné?
Odpověď může být
velmi jednoduchá. Oba celky jsou nesmírně talentované, St. Louis ale mají na
své soupisce "něco navíc". V létě totiž přišli jen krátce po sobě Jason Arnott a Jamie Langenbrunner. A tato jména skutečně nemusíme nijak zvlášť
přibližovat. Již ti, kteří vyzkoušeli na svých PC hru NHL 1998 mohli spoléhat
na umění těchto borců. Dohromady v NHL nakombinovali téměř 2300 utkání (nebylo
by od věci zjistit, kolik jich nakombinují všichni hráči ze současné soupisky
Avs).
Měli se stát
tedy těmi hráči, kteří usměrní talentované mužstvo Blues a pomohou mu k
úspěchu. Když se podíváte na soupisky obou mužstev zjistíte, že hráčská kvalita
ve všech řadách je velmi podobná. Blues ale využívají zkušeností těchto
harcovníků, od kterých se navíc mladí hráči mohou den co den učit novým a novým
věcem. Je tedy toto něco, co chybí současnému celku kolem kapitána Milana Hejduka?
Názor Eurolanche: Těžko soudit, jestli by hráči Arnottova nebo Langenbrunnerova formátu něco změnila, pravdou ale je, že zkušenost je ve sportu k nezaplacení. V současné situaci se možná nabízí jeden ze scénářů - pokud by Avs bojovali o play-off i během trade deadline, mohli bychom se dočkat zajímavého tahu. Pokud by totiž Peter Mueller zůstal zdravý a David Jones by nezlepšil svoje výkony, stal by se v Denveru přebytečným. Stále je to ale útočník s potenciálem 20-30 branek a pro jiný tým by mohl být příslibem. Colorado by pak jako protihodnotu mohlo vyžadovat právě někoho zkušeného na jeden nebo dva roky plus nějaký výběr v draftu.
Matej Klucho, Czech Republic, eurolanche@eurolanche.com
16/01/2012 - 08:00