Eurolanche

Emotivní příběh: Rodinná záležitost

Prospekt Colorada Avalanche Tyson Jost by se nikdy nestal takovým hráčem či typem osobnosti, jakým je dnes, kdyby nebylo jeho rodiny. Vychovávala jej svobodná matka, které stáli vždy nablízku Tysonovi prarodiče. Díky nim se u Josta brzy projevily schopnosti, které mu pomohly při minulém draftu, kdy si ho Avs vybrali v prvním kole.

„Rodina pro mě znamená opravdu hodně,“ řekl Jost poté, co byl vybrán Coloradem. „Moje svobodná matka a prarodiče sehráli v mém životě obrovskou roli. Stálo nás to hodně práce dostat se až sem a docela se mi ulevilo, že se tento sen stal realitou. Nyní nastane daleko víc práce. Mým hlavním cílem je jednou vyhrát Stanley cup. A ne jeden, řekněme pár… Chystám se tvrdě pracovat, aby se můj cíl naplnil,“ dodal sebevědomě.

Připraven na nové zítřky jako hráč Colorada Avalanche

Pro Tysona je jeho matka Laura obrovskou oporou. Vždycky za ním stála. Nehledě na to, že byl vzdálen třeba 500 mil od svého domova v St. Albert a hrál hokej v Britské Kolumbii, Tyson si s matkou mohl denně promluvit.

„Udělala pro mě hodně,“ uvědomuje si. „Jako svobodná matka toho musela pro nás se sestrou mnoho obětovat. Moc ji toho dlužím a nikdy nebudu schopen všechno splatit.“ Ne vždy však bylo pro Tysona snadné vyrůstat pod Lauřiným tvrdým vedením.

„Ano, byla na mě tvrdá. Neústupná, ale byla to dobrá neústupnost, která mi pomohla,“ říká Jost. „Vždycky mě nakopla k tomu, abych byl lepší. Stejně tak můj děda. Myslím, že mě toho hodně naučili. Máma si musela všechno ve svém životě vypracovat, a to je vlastnost, kterou se jí podařilo přenést i na mě, něco, co zkouším a co chci dostat i na led. Musím pracovat pro to, co chci. Makám tvrdě, abych se do tohoto bodu vyhoupl, a budu v tom pokračovat, dokud se nedostanu až k mému cíli, což je start v NHL a následně získání několika Stanley cupů.“

Rozhodnutí, kam před vstupem do NHL, bývá velmi důležité

Nejtěžší rozhodnutí pro Jostovu rodinu nastalo tehdy, kdy měl malý Tyson třináct let a dostal nabídku hrát a zlepšovat své schopnosti na škole v Kelowně. Aby byl přechod pro mladého kluka z Alberty jednodušší, prarodiče se přestěhovali s ním. Tento krok se vyplatil a po dvou úspěšných sezónách Josta jmenovali kanadským juniorským hráčem roku. V roce 2016 byl dokonce kapitánem výběru Kanady na MS U18, posbíral 15 bodů a překonal historický rekord v bodování týmu s javorovým listem na prsou, kdy porazil předchozí čtrnáctibodový výkon Connora McDavida z roku 2013.

Dvacátého čtvrtého června byl Jost na draftu v Buffalu vybrán jako celkově desátý organizací Avalanche. „Během draftu vaše psychika skáče nahoru dolů a může to být pro mnohé dosti stresující,“ říká Jost. „Máte pouhých 18 let a víte, že tento výběr může značně změnit vaši budoucnost. Máma je pro mě tady ale naštěstí vždy. Díky toho jsem během celého svého života měl při sobě člověka, kterému mohu cokoli říct nebo se za ním stavit, kdykoli to budu potřebovat. Byla pro mě oporou i během draftu a opravdu mi pomohla vydržet celý tento proces.“

Byl to vážně emotivní moment, kdy v obklopení všech nejbližších, kteří Josta v mládí podporovali, slyšel Tyson z úst generálního manažera Lavin Joe Sakica své jméno.

S respektem, ale nebojácně

„Budu si to pamatovat hodně dlouho. I to pouhé objetí s mámou bylo speciální. Znamenalo pro mě vyjádření poděkování za všechnu tu tvrdou dřinu a možná i utrpení, které mě a mé sestře obětovala. Řekla mi ‚Jsem na tebe tak pyšná a miluju tě.‘ Bylo krásné to od ní slyšel,“ vzpomíná Tyson.

Jeho dědeček Jim dokonce začal ronit slzy, jakmile Tyson vstal ze svého místa v hledišti. „Vytvořili jsme si spolu velmi dobrý vztah. Dědeček je emoční typ, asi proto brečel. Cítil hrdost za to, co do mě vložil.“  

Jostova cesta do NHL skrz univerzitu v Severní Dakotě je teprve na svém začátku. S rodinou na své straně ale může vždycky počítat.

Emotivní moment, na který se nezapomíná

Zdroj a foto (4): Oficiální stránka Colorada Avalanche
Pozn.: Některé pasáže originálního článku byly redakčně upraveny