Eurolanche

Když Duncan Siemens poprvé vstoupil do šatny Colorada Avalanche, představoval kluka vážícího 90 kilogramů a oplývajícího stydlivostí a nejistotou. Dnes je však všechno jinak. Sebevědomý mladík přibral něco přes deset kilo a po strádání v úvodních letech profesionálního kontraktu by se konečně rád prosadil v NHL. 

Volba z prvního kola draftu 2011 a 11. hráč celkového pořadníku měl přitom daleko větší očekávání. Podle tehdejších odhadů měl mít svou kompletní sezónu v nejlepší lize světa již dávno za sebou. Místo toho má na kontě pouhé čtyři utkání, z nichž většinu nasbíral až v závěru loňské sezóny, kdy už Lavinám prakticky o nic nešlo. Mnoho fanoušků dokonce začalo pochybovat, jestli spojení Avs a Siemens někdy může fungovat. Pro zranění, změny trenérů nebo názory, jaký typ hráče vlastně může být, se tomuto obránci nedařilo dosáhnout svého cíle. 

Něco se ale přece jen změnilo. Tým z Denveru celkově omládl a na konci sezóny dal Siemensovi jasnou zprávu: Chceme, abys byl naší součástí už od příštího ročníku. A kvalifikační nabídka? Neožel posilovnu a naber nějaké svaly, ukážeš se nám na tréninkovém kempu. Jo a pořádně zapracuj na držení puku, pak s tebou budeme počítat. 

Dopadlo to vskutku skvěle a Siemens svou příležitost chytil za pačesy. Udělal přesně to, oč jej vedení žádalo, a tak není divu, že dostal šanci v prvním přípravném duelu proti Vegas Golden Knights. 

"Pokud zůstanu sám sebou, myslím si, že to dopadne dobře," řekl Siemens. "Pakliže se pokusím být někým kdo nejsem, začnu dělat chyby. Musím do toho skočit, být důrazný, svědomitý. To je má silná stránka, toho chci docílit v průběhu kempu. Hra se hodně změnila od chvíle, kdy jsem do týmu přišel poprvé. Je to pět let. Budu chtít přispět ve všech oblastech. Tak daleko mě dostala pouze těžká práce na ledě, stejně jako zlepšování fyzické kondice." 

Siemens v létě pracoval hlavně na své váze, aby mohl fyzicky konkurovat všem útočníkům. Stejně to dělal i v Saskatoonu, kde nastupoval coby junior ve velmi kontaktní WHL. 

"Nejhorší na prvním roce mezi dospělými bylo to, že jsem zkrátka nevěděl, jak silní nebo velcí tam chlapi jsou," vzpomíná Siemens. "V juniorce jsem platil za jednoho z nejurostlejších, ale mezi muži jsem se potýkal s protihráči, kteří byli stejně silní, mnohdy i silnější. Nabral jsem ale nějakou váhu navíc, nasbíral nové zkušenosti. Už vím, s čím soupeři mohou přijít, co se snaží na ledě předvést. I proto znám daleko lépe, jaká je náplň mé práce v této lize. Nepřicházím se záměrem někoho zranit, ale rozhodně jim chci dát vědět, že jsem na ledě." 

Zdroj: BSN Denver (redakčně upraveno), Foto: The Denver Post, Zimbio