Hodnocení útočné síly Colorada Avalanche

Dva elitní centři jako výhoda
Síla Colorada Avalanche v útočných řadách bude
především v podobě dvou elitních středních útočníků. Jedná se o Paula Stastnyho
a Matta Duchenea. Stastny je dlouhodobě jedním z nejelpších útočníků mužstva
schopný sbírat bod na zápas. Těží především ze skvělého čtení hry a současně
také předvídavosti. Bohužel se u něj stále objevují hlasy, že na ledě působí
pomalým dojmem a svou hru by stále ještě mohl vylepšit. Pravdou ale je, že je
to útočník, který by i letos měl atakovat hranici 70 bodů.
Matt Duchene je pak budoucnost týmu. Ve druhé sezoně
ukázal odhodlání, když si vylepšil statistiky jak v počtu branek, tak v počtu
bodů. Přežil tak s velkou grácií obtížnou druhou sezonu, která už přistihla v
nedbalkách nejeden hokejový supertalent. Svým projevem na ledě se Duchene
pomalu stává miláčkem fanoušků. Je to hráč, který nevypustí na ledě jediné
střídání a bojuje do poslední možné chvíle. To se pochopitelně tribunám
zamlouvá. V první sezoně zaznamenal 55 bodů, v té druhé 67. Je letos čas na
atak 80 bodů?
Ryan O´Reilly třetí vzadu
Oba dva střední útočníky pak doplňuje Ryan O´Reilly.
Ten vzešel ze stejného draftu jako Duchene (2009) a okamžitě se prosadil do
prvního týmu. Na ledě působí velmi disciplinovaně. To je asi nejdůležitější
vlastnost třetího centra. V obou sezonách si připsal solidních 26 bodů, na
konci základní části ale letos naznačil možné zlepšení, když při zranění
některých klíčových hráčů dostal více prostoru na ledě a na jeho statistikách
to bylo znát.
Různé typy centrů
Tuto trojici ještě doplňuje několik borců, kteří jsou
schopni nastupovat ve středu útoku. Jejich vlastnosti jsou pak v některých
případech zcela odlišné. Ku prospěchu věci by jistě bylo, aby některý z tohoto
seznamu v sezoně nastupoval na křídle. Na pozici čtvrtého centra se asi nejvíce
hodí Jay McClement, který vloni přišel ze St. Louis.
Dobrá volba by mohla být i Greg Mauldin, který vloni
zaskočil všechny svým energickým projevem. Následně ale ze své formy slevil. V
minulé sezoně se v dobrém světle ukázal i Mark Olver, který také příjemně
překvapil a na kempu bude mít šanci ukázat své umění. V neposlední řadě nesmíme
zapomenout na centry Joey Hishona a Joakima Lindströma. Jedná se ale spíše o
tehnické hráče do prvních dvou útoků, kde je zatím "přetlak". Ve
čtvrté formaci by nejspíše ani jeden z nich nebyl využit tak, jak by bylo
záhodno.
Pravá strana - v pořádku
V nadcházející sezoně bude Colorado moci těžit z
výkonů několika pravých křídel. Ty navíc v žádném případě nepostrádají kvalitu.
Největší ikonou týmu je bezesporu Milan Hejduk. V týmu začne již třináctou
sezonu. Za Laviny odehrál 910 utkání, v nich nasbíral 757 bodů (357+400). Jeho
největší výhodou je konzistence. Kromě první sezony v NHL (14 branek) se mu
pokaždé (tedy jedenáctkrát v řadě) podařilo překonat hranici 20 gólů. Rok co
rok pak atakuje hranici 50-60 bodů. Otázkou pro další sezonu bude spíše jeho
zdraví.
Když je řeč o zdraví, každému fanouškovi Colorada se
pak vybaví jméno Petera Muellera. Ten přišel do Denveru z Phoenixu jako kometa.
Během několika utkání si získal fanoušky a překonal svá útočná čísla z Arizony.
Jenže pak přišly dva těžké otřesy mozku. Ve výsledku stál Mueller celý loňský
ročník kvůli tomuto zranění a dalším příznakům. Nyní se ale cítí fit a na
začátek nové sezony by měl být připraven. Pokud zopakuje spolupráci s Duchenem
a Hejdukem, máme se na co těšit. Výhodou Muellera je fakt, že může nastupovat
i vlevo (a mimo jiné i v centru).
Další zbraní na pravé straně by měl být David Jones.
Ten v minulé sezoně ukázal svůj talent a čich na góly. Se 27 trefami se dělil o
místo nejlepšího střelce týmu společně s Mattem Duchenem. Po vážném zranění
(přetrhané kolenní vazy) se vrátil do hry a už loni naznačil své umění. Letos podepsal s týmem
novou smlouvu a dá se od něj očekávat další plodný rok. Optimistické hlasy
dokonce hovoří o možnosti nastřílet 30 branek.
Na pravou stranu útoku se pak dá ještě počítat s hráči
jako Brandon Yip nebo Chuck Kobasew. Yip zazářil v nováčkovské sezoně, avšak
letos svoje výkony nepotvrdil. Protloukal se sezonou většinou v třetím nebo
čtvrtém útoku, některé zápasy dokonce sledoval z tribuny. V jeho kariéře tak
nastal jakýsi zlom. V nadcházejícím ročníku bude moci oprášit svůj střelecký
um. Chuck Kobasew je posila z Minnesoty, která bude nejspíše nastupovat ve
čtvrté řadě.
Na levém křídle jistá slabina
Levá strana útoku už nenabízí tolik důvodů k radosti,
přesto se dá složit "kvalitně". V tomto ohledu by pomohl například
přesun Petera Muellera na levý kraj hřiště. Možností by jistě mohl být i
Mueller ve středu formace a na levé straně Matt Duchene. Variant bude jistě
mnoho a Joe Sacco bude mít hodně práce. Čistokrevným levým křídlem je novic v
sestavě Avs Gabriel Landeskog. Vzhledem k jeho konkurentům se dá očekávat, že
do NHL naskočí okamžitě od prvního utkání a v týmu se udrží.
Konkurenci pak tvoří zejména T.J. Galiardi, který je
ale spíše hráčem do třetí formace. Vloni ho trápilo zranění, ve 35 utkáních si
připsal slušných 15 bodů (7+8). Zdravý a v plné formě by jistě měl atakovat
hranici 40 bodů. Dále se dá očekávat s "leváky" Danielem Winnikem a
Cody McLeodem, kteří spíše než hokejový talent rozdávají tvrdé údery u
mantinelů. McLeod je dlouhodobě jedním z nejčastěji hitujících hráčů Avs.
Útok je silnější
Ofenziva Lavin je oproti loňskému ročníku určitě
silnější. Duchene bude vstupovat možná do klíčové sezony, kdy se už definitivně
zařadí mezi nejužší elitu NHL. Hejduka naopak s velkou pravděpodobností čeká
poslední ročník, loučení jistě bude chtít okořenit pěknými ofenzivními čísly.
Vrací se Peter Mueller, který by se měl stát významnou posilou útočného týmu. A
v neposlední řadě by měl v útoku týmu působit Gabriel Landeskog, jehož
nebojácný styl a možnost clonit brankáři svou urostlou postavou by měly být
jasným přínosem. Avs navíc obohatili i tzv. depth hráče, neboli hokejisty do
třetí či čtvrté formace. V kempu navíc dostanou možnost další hráči.
Názor Eurolanche: Suma sumárum se dá tvrdit, že útok týmu by měl mít
svou kvalitu. Samozřejmě, že "San Jose nebo Boston to zkrátka není",
na stupnici 1-10 (10 nejlepší) bychom ale ofenzivu týmu mohli hodnotit někde na
rozmezí 6-7. Osobně se přikláníme k "sedmičce".
Matej Klucho, Czech Republic, eurolanche@eurolanche.com
30/08/2011 - 11:30