Viac článkov v slovenčine a češtine

Památné rivality Joe Sakica

Památné rivality Joe SakicaSakic dal nespočet důležitých gólů v důležitých utkáních. Na hodně z nich se však zapomnělo s uplynulým časem.

Ovšem dohromady dal Joe Sakic 625 gólů v základní části sezony. Ve 172 hrách v play-off skóroval 84-krát. V roce 1996 vyhrál svůj první Stanley Cup. Ve vítězném play-off skóroval 18-krát ve 22 hrách. Tu sezonu Colorado v prvním kole hrálo s Vancouverem Canucks. Po 4 zápasech byl stav nerozhodný – 2:2. V pátém zápase dali 2 hráči – Joe Sakic a Trevor Linden hattrick. Ale, Sakicův 3. gól padl v prodloužení a znamenal vítězství pro Colorado. Byl to první stavební kámen Colorada k dosažení Stanley Cupu. Bylo to představení, které změnilo běh dějin po celou dobu přestěhování do Colorada. „Kdyby jsme prohráli v prodloužení, nenáviděl bych se. Pravděpodobně by jste ke mně dnes nemluvili,“ řekl bývalý trenér Avalanche Marc Crawford po telefonátu ze Švýcarska. „Byl to ten první hrb, přes který jsme se museli dostat,“ dodal.

Bylo to také během těch let, kdy Sakic dopomohl k vytvoření nejpamátnější rivality v hokeji. Je to zase něco úplně jiného, jelikož v Quebecu Nordiques byla nesmiřitelný rivalita s Montrealem Canadiens. „Tohle jsem cítil jinak,“ řekl Sakic při zvyšování rivality s Detroitem Red Wings. „Možná i proto, že to tyhle dva týmy vytvořili. Šlo to rok co rok po sobě 6 let. Respektovali jsme se a zároveň nenáviděli.“

Brankáři bojovali. Trenéři bojovali. Krev byla prolita a kosti se lámaly. Oba týmy věděli, že cesta přes ke Stanley cupu vede přes toho druhého. Ale když šlo do tuhého, Sakic se nad tím jen povznesl. Bylo pro něj těžké vybudovat si nenávist, když hrál s takovou elegancí a lehkostí. „Byl ten typ hráče, který hrál tvrdě,“ řekl Scotty Bowman. „Chtěli jste jej zastavit, ale prostě to nešlo... (Yzerman a Sakic) se na téhle rivalitě nepodíleli. Myslím, že v tom byla jejich hokejová inteligence, která jim nedovolovala podvolit se tlaku, ale hrát si jejich styl. Věděli, v čem jsou dobří, tak proč by to také dělali.“

Od roku 1996 do roku 2002, ať už Colorado, nebo Detroit, vyhrálo 5 ze 7 Stanley Cupů. Sakicovi výkony v čele Avalanche byly tak ohromující, jaký kterýkoliv z nich. Možná by byl ještě lepší, kdyby jej nezastihlo zranění. V play-off v roce 2001Sakic i přes veliké bolesti bojoval a chtěl hrát. Ze začátku za něj dokonce jeho spoluhráči z řady, Milan Hejduk a Alex Tanguay, museli chodit na vhazování. A ve 3 hodiny ráno, poté, co Avalanche postoupili do finále Východní konference po poražení Los Angeles Kings, Peter Forsberg přišel o slezinu a byl z boje ven. Ovšem tlak vyhrát titul padl na Sakicovo bolavé rameno. „V té době byl kladen velký důraz na naši formaci a hlavně na Joea. On ten byl chlápek, na kterého se všichni dívali,“ řekl Tanguay „Zcela jistě zintenzivnil velké chvíle.“

Když přišlo finále Stanley Cupu v roce 2001 proti Devils,  trenér Avalanche Bob Hartley si vzal Sakica stranou a řekl mu, že 24-letý Dan Hinote bude hrát ve stejné lajně se Sakicem v jednom z největších zápasů v jeho životě. Hinote byl poslán k Sakicovi do lajny proto, protože Hasrtley chtěl zvětšit důraz na obránce Devils Briana Rafalskiho a Scotta Stevensona. Bylo to odvážné rozhodnutí a když to Sakic slyšel, přijal to bez jakékoliv námitky. Hinote si stále ještě pamatuje na ty nervy, když stál na ledě při státní hymně v 7. zápase finále play-off a věděl, že ho čeká jeho největší zápas sezony (a kariéry). Trošku klidu mu před zápasem dodal i jeho kapitán. „Prostě dělej to, co umíš,“ řekl Sakic Hinoteovi. „Přišel za mnou a ujišťoval mě, že stačí, když budu hrát to, co umím a zkusit zapadnou do lajny,“ řekl Hinote.

Hinote asistoval u prvního gólu Avalanche, kdy v čase 07:58 do první přestávky skóroval Alex Tanguay. Sakic asistoval u druhého gólu Tanguaya. A byl to právě Sakic, který dal 3 gól Avalanche v přesilové hře a dal týmu veden, kterého se nikdy nevzdali. Další Stanley Cup. Další šampionát. Další neuvěřitelná kombinace zkušeností, dovedností a vedení, které znamenaly tolik.

„Když mluvíte o knize, říkající: „Jak být dobrým profesionálem, jak trénovat jako profík, jak se chovat jako profík – Joe Sakic,“ řekl Hartley „On je dokonalý hráč.“ Sakic ukončil profesionální kariéru v roce 2009 jako člen Triple Gold Clubu – titul na Olympijských hrách, Mistrovství světa a NHL. „Byl to prostě můj sen, hrát v NHL,“ řekl Sakic „Mistrovství, Olympijské zlato. To jsou asi mé nejlepší vzpomínky. A pak ještě 20 let hokeje, samozřejmě.“


Marian Nikl, Czech Republic, eurolanche@eurolanche.com
13/11/2012 - 19:30