Viac článkov v slovenčine a češtine

Příběh Gabriela Landeskoga

Příběh Gabriela LandeskogaGabriel Landeskog veřejně promluvil o své nemilé zkušenosti s tím, jak nepříjemný v hokeji může být otřes mozku.

Kapitán Colorada vzpomíná na svoji vlastní nemilou zkušenost z ledna 2013, kdy také utrpěl otřes mozku. "Není žádný způsob, jak se při takové kolizi otřesu mlozku můžete vyhnout." Nyní 23 letý kapitán Colorada vzpomíná, že to bylo v zápase proti San Jose Sharks. Tehdy se na moment podíval na led, když hledal puk a v ten okamžik přišla rána v podání Brada Stuarta. "Vzpomínám si, že po úderu jsem najednou uviděl jen tmu." Jako správný kapitán se poté ale vrátil zpět do hry.

Ovšem poté zjistil, že neudělal dobře. "Druhý den jsem se probudil v hotelu v Edmontonu, kam jsme odletěli na další zápas, a cítil jsem neskutečný tlak na obě strany lebky. Vzpomínám si, že když zvonil budík, tak mě jeho zvuk skoro zabíjel, nebo, když jsem chtěl vzít mobil, abych zavolal trenérovi, jeho jas byl tak nesnesitelný, že jsem ho musel položit. Když se mě poté trenér zeptal, jak se cítím, mé instinkty mi nařídily, abych odpověděl, že jsem v pořádku." Také popisuje, že když se zotavoval, tak že jeden týden nedokázal ani sledovat televizi, obtěžovalo ho světlo a větší hluk. 

"Naštěstí jsem se pak přiznal, že mám bolesti hlavy. Trenér mi řekl, abych to zkusil na ledě. Ovšem když jsem poté ulehl na lehátko týmového doktora, světlo ze zářivky nade mnou bylo tak nesnesitelné, že jsem si musel dát přes oči ručník, protože i se zavřenéma očima to byla velká bolest."

"Cítil jsem, jako kdyby byla ta bolest hned za mými očními víčky. Bylo to jako dvojité bolení hlavy, jaké mám obvykle. Poté jsem uslyšel chlapy, jak se smějí a vtipkují v šatně. Ovšem pro mě to bylo spíše podrážďující. A to pro mě, jako pro hráče milujícího příchod na led, který je doprovázen hlasitýmy ovacemi, bylo zvláštní," říká Landeskog.

"Vrchol toho všeho byl příchod asi dvaceti spoluhráčů, kteří všichni se mě ptali, jak mi je a já věděl, že jim v dalším zápase nebudu moci pomoct, tak jsem alespoň říkal, že budu do dalšího zápasu fit."

"Mít otřes mozku je fyzicky velmi bolestivá záležitost, ovšem mentální úzkost způsobuje větší nebezpečí. Člověk neví, jak se v té chvíli zachovat, aby to ostatní pochopili," dodal Landy.

"Naštěstí se náš doktorský tým ujistil, že mě viděl specialista a zjistil, co mi je. Ještě ten den jsem odletěl zpět do Denveru, abych získal plnou diagnostiku, která nakonec ukázala, že to je skutečně otřes mozku. Doktoři mi nastolili velmi přísná pravidla, aby si byli jisti, že se budu správně léčit. Nejtěžší z nich bylo, že jsem po dobu jednoho týdne nemohl zapnout televizi."

"Samozřejmě, že jsem nemohl jít sledovat zápas přímo do arény, abych viděl, jak si počínají mí spoluhráči v zápase. Představte si, že jste hokejista a nemůžete vidět, jak probíhá zápas vašeho týmu. Víte jaké to je. A pokud hokejista nejste, tak si představte, jaké to bylo v dětství, když jste onemocněl a nemohl jít na kroužek, který vás bavil. Nemohl jste se bavit s kamarády, poslouchat vtipy. Mohl jste jen přemýšlet, co vaši přátelé dělají. Měl jsem stejný pocit.

"Po prvním týdnu mi bylo povoleno sledování televize, ale pouze v patnácti minutových intervalech. Pamatuji si, jak jsem seděl v mém domě v Denveru se svým kamarádem Johanem v 18 hodin a musel jsem mu říct, aby vypnul televizi a následně i všechna světla v bytě. Johan s tím neměl žádný problém a také ho napadlo, že by mohl zapnout malinké světlo v podobě elektrického krbu v rohu místnosti. Po několika minutách jsem se k němu ovšem musel otočil a říct mu, že bohužel bude muset vypnout i tohle. Johan se skoro začal smát, myslel si, že vtipkuji. Musel jsem zvýšit hlas a říct mu, že to myslím vážně, že mi mihotavé světlo nedělá dobře. Tak to vypnul a my seděli v úplné tmě."

"Otřes mozku je na rozdíl od zlomených kostí neviditelný. To znamená, že je třeba najít novou definici toho, co rozumíme pod houževnatostí a tvrdostí hokejistů. Jestliže budeme dál mlčet, vysíláme tím jasný vzkaz, že brát si po tak vážném zranění čas na zotavení není v pořádku, že jde o známku slabosti. Je třeba jednat."

Landeskog veřejně řekl, že na toto téma chce mluvit proto, aby mladší hráči pochopili, jaké může mít otřes mozku následky a jak je důležité, aby ho důkladně léčili a hlavně, aby nechali léčbě dostatečný čas, protože to je velice důležité. 

Zdroj: The Players Tribune


Dominik Dolejs, Czech Republic, dolejs@eurolanche.com
08/08/2016 - 13:00